Naše země se nachází v bezprecedentní krizi. Kromě té zdravotní se musíme vypořádat mj. i s krizí ekonomickou. Mnoho našich spoluobčanů bylo nuceno zavřít své podniky, řada dalších přišla o práci či žije v nejistotě, zda o svůj zdroj obživy v blízké době nepřijde. Negativní ekonomické dopady pandemie pocítily různé sociální skupiny napříč celou společností, na některé z nich ovšem epidemie doléhá citelněji. Jedná se především o ty, které byly již před koronakrizí z hlediska životní úrovně nejvíce ohroženy. Mezi ně patří rodiče samoživitelé. Dobře víme, jak velkou zátěží jsou současná protiepidemická omezení pro rodiny se dvěma rodiči, pro rodiny s jedním živitelem jsou mnohdy devastující.  

Právě na přímou podporu samoživitelů v podobě jednorázového příspěvku 6 000 Kč cílí návrh poslanců STAN. Již v listopadu jsme ve spolupráci s poslankyní Věrou Kovářovou pracovali na připojení této pomoci do návrhu na podporu seniorů v podobě tzv. rouškovného. V Senátu však převážil názor se zákonem o rouškovném vůbec nezabývat, a tak i náš pozměňovací návrh spadl pod stůl, aniž by mohl být projednán. Nyní snad situace vypadá nadějněji. Návrh ve sněmovně před pár dny prošel prvním čtením.

Pro vykreslení situace samoživitelů je důležité uvést základní údaje. Dle ČSÚ bylo v ČR v roce 2018 téměř 180 000 samoživitelů. Trend je navíc rostoucí, čísla zároveň nereflektují například lidi v azylových domech. Můžeme tedy odhadovat, že samoživitelů je dnes u nás cca 200 000^[1]. Jejich žalostnou situaci potvrzuje řada výzkumů. Např. dle dat z průzkumu Klubu svobodných matek ze srpna 2020 přišla o práci v důsledku covidu téměř pětina samoživitelů. Nemalá část z nich se také zadlužila^[2]. S pokračující pandemií se celková situace většiny samoživitelů nezlepšuje, ba naopak. Lze například sledovat výrazný nárůst zájmu samoživitelů o potraviny z potravinových bank. Samotnou kapitolou jsou pak dopady distanční formy výuky dětí. Pro mnoho rodin znamenal nákup dostačujícího technického vybavení výrazný zásah do rozpočtu. Vážnou situaci potvrzují také data nedávného průzkumu agentury STEM/MARK. Dle něj je celá čtvrtina domácností samoživitelů ekonomicky špatně zajištěna. Dalších 11 % uvedlo, že jsou v zásadě chudí. Celých 62 % dotázaných pak uvedlo, že s příjmem vycházejí obtížně^[3].

Z uvedených dat je zřejmé, že situace osamocených rodičů starající se o děti je závažná. Jejich obtížná   ekonomická situace bohužel doléhá především na děti. Mnoho z nich navíc v důsledku bezvýchodné situace padá do dluhových pastí. To pak přináší další negativní jevy vyplývající např. z odlivu těchto osob do šedé ekonomiky.

Pandemie nám svým způsobem nastavuje zrcadlo. Odkryla dlouhodobé problémy, které byly dosud do velké míry přehlíženy. Politická reprezentace se při svém rozhodování nesmí cynicky řídit pouze velikostí zájmové skupiny, ale je třeba myslet i na ty, kterých je sice méně, nemají tak silný hlas, ale pomoc a podporu potřebují. Přehlížení problému se nakonec obrátí proti celé společnosti.  Je zřejmé, že jednorázový příspěvek systémové problémy ve vztahu k rodičům samoživitelům nevyřeší, ale alespoň jim částečně pomůže dopady pandemie zmírnit. Myslíme-li v tomto ohledu na seniory, nesmíme zapomenout ani na ty, kteří jsou ještě zranitelnější. Nyní je na politické reprezentaci, aby dala jasně najevo, že podpora ohrožených skupin jim není lhostejná.