Vážený pane předsedo vlády,

obracíme se na Vás, neboť nemůžeme dále přihlížet útokům ruských ozbrojených sil na civilní ukrajinské obyvatelstvo, k nimž dochází v zesilující se míře od zahájení ruské invaze na Ukrajinu dne 24. února t.r. Ruská agrese pod falešnými záminkami představuje nejen bezprecedentní bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, ale také humanitární katastrofu pro mírumilovnou zemi, která se „provinila“ tím, že se přihlásila k evropským hodnotám.

Vážíme si a podporujeme úsilí české vlády, která pod Vaším vedením poskytuje Ukrajině zbraně a humanitární pomoc a všemožně pomáhá ukrajinským uprchlíkům. Kvitujeme, že Česká republika spolu s dalšími 38 smluvními stranami Římského statutu doporučila Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu zahájení vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných ruskými silami na Ukrajině od konce r. 2013.

Sledovali jsme pozorně páteční jednání Severoatlantické aliance, které vyústilo v závěr, že NATO nevyhlásí bezletovou zónu nad Ukrajinou. Jsme si vědomi, že nasazení letadel Severoatlantické aliance k vynucení bezletové zóny by znamenalo přímou konfrontaci NATO a Ruska s nepředvídatelnými následky. NATO by tím rovněž popřelo svůj charakter obranné aliance, neboť zatím nedošlo k napadení žádného z jejích členů.

Zároveň jsme však hluboce znepokojeni pokračujícími útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo, ostřelováním a bombardováním vesnic, obytných čtvrtí měst, nemocnic a škol. Obyvatelé několika ukrajinských měst již od předminulého týdne strádají v podzemních úkrytech bez elektřiny a tepla, se ztenčujícími se zásobami potravin a pitné vody. Humanitární pomoc vypravená na Ukrajinu nemá šanci se k nim dostat. V sobotu musel magistrát města Mariupol přerušit evakuaci civilistů, neboť ruská strana nerespektovala slíbené příměří pro evakuaci civilního obyvatelstva.

V této souvislosti považujeme za nutné zahájit jednání alespoň o úzce vymezené zóně nad humanitárními koridory mimo oblast bojových operací. Pokud by k této operaci přispěly i státy mimo NATO, nemohlo by to být považováno za eskalační krok ze strany Aliance. Ukrajincům prchajícím na západ a humanitárním konvojům směřujícím na východ by to zajistilo širší pásmo bezpečnosti oproti dosavadní situaci. Zahájení operace by doprovodil dekonfliktní mechanismus: státy účastnící se operace by se formálně obrátily na RB OSN, aby sama přijala další opatření k zamezení utrpení civilního obyvatelstva v souladu s Chartou OSN. 

Valné shromáždění OSN vyjádřilo dne 2. března ve své rezoluci o Ukrajině drtivou většinou 141 hlasů hluboké znepokojení nad útoky na civilní objekty, civilními oběťmi a miliónovou uprchlickou vlnou. Zajištění částečné bezletové zóny je tak v souladu s naléhavým požadavkem rezoluce umožnit volný a bezpečný průchod uprchlíkům a zajištění rychlých a bezpečných dodávek humanitární pomoci za účelem ochrany civilistů. Rezoluce jistě není právně závazná, má však i vzhledem k široké podpoře značnou mezinárodně-politickou váhu.

Realizace takto omezené zóny je šancí i pro Česko. Naše vláda se může ujmout tohoto úkolu a prosadit jej jako diplomatickou iniciativu vůči dalším přispěvatelům, zejména nealiančním zemím a v neposlední řadě se zapojit i prostředky Armády České republiky. 

Vážený pane předsedo vlády, žádáme Vás, abyste konzultoval realizaci omezené bezletové zóny s nejbližšími partnery, především Polskem, Slovenskem, Rumunskem a státy Pobaltí a případně s dalšími státy mimo Severoatlantickou alianci jako je Švédsko nebo Finsko. Rozhodně si nepřejeme přímou vojenskou konfrontaci s Ruskou federací, pouze hledáme jakoukoliv přijatelnou možnost, jak alespoň v západní části Ukrajiny zabránit útokům na civilní obyvatelstvo a ukrajinské uprchlíky. Je naší povinností zvýšit tlak i na naše partnery v NATO, abychom společně s nimi z humanitárních důvodů prosadili tuto zásadní formu ochrany ukrajinského vzdušného prostoru. Jsme přesvědčeni, že sdílíte naše znepokojení. Vaše dosavadní kroky a prohlášení svědčí o tom, že stejně jako my chápete podporu Ukrajinců v jejich sebeobraně proti ruské agresi jako předsunutou obranu naší země.

 

S úctou

Marek HILŠER, senátor PČR

Adéla ŠÍPOVÁ, senátorka PČR

Miroslav ADÁMEK, senátor PČR

Přemysl RABAS, senátor PČR

Lukáš WAGENKNECHT, senátor PČR

David SMOLJAK, senátor PČR

Tomáš FIALA, senátor PČR

Martin EXNER, poslanec PČR

Šimon HELLER, poslanec PČR

Pavel ŽÁČEK, poslanec PČR