Přejít na hlavní navigaci

Drobečková navigace

Návrh na posouzení ústavnosti daňového balíčku

Připojil jsem svůj podpis pod ústavní stížnost k přezkumu ústavnosti tzv. daňového balíčku. Existují zde právní názory, že postup zvolený prezidentem republiky, který zákon nepodepsal, ale vrátil s odůvodněním sněmovně, plně naplnil formální náležitosti tzv. suspenzivního veta, jak jej stanovuje Ústava. V takovém případě zákon nemůže vstoupit v platnost bez nového hlasování v dolní komoře.
Stejně jako další navrhovatelé jsem přesvědčen, že vyhlášení zákona musí předcházet formálně bezvadný proces, který sám o sobě posiluje princip právní jistoty a důvěry v platné právo.  

Celý text textu návrhu na přezkum daňového balíčku naleznete zde.

Argumenty návrhu senátorů na Ústavní soud pro přezkum ústavnosti tzv. daňového balíčku:

1) Porušení pravidel přijímání zákonů předepsaných Ústavou

Podle senátorů prezident republiky nemůže zákon nepodepsat, pokud jej nevrátil Sněmovně. Dané jasně stanovuje Jednací řád Poslanecké sněmovny (zákon č. 90/1995 Sb. v § 107 odst. 3: „Podepíše-li prezident republiky přijatý zákon nebo vrátí-li prezident republiky Sněmovně přijatý zákon a Sněmovna na vráceném zákonu setrvá, zašle předseda Sněmovny zákon k podpisu předsedovi vlády.“ Jinak řečeno absence podpisu prezidenta republikyu přijatého zákona je z ústavního hlediska možná pouze, vrátil-li jej zpět Sněmovně.

Proto pokud ve svém dopise ze dne 28. 12. 2020 předsedovi PSP ČR p. Radku Vondráčkovi prezident republiky jednoznačně uvedl, že zákon nepodepíše, vypočetl důvody, pro které tak neučiní, a výslovně stanovil, že zákon vrací k dalšímu opatření, podle senátorů tak nepochybně naplnil ústavní požadavky uplatnění tzv. suspenzivního veta dle čl. 50 odst. 1 Ústavy („Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.“).

S ohledem na vrácení zákona prezidentem republiky měla o zákonu znovu hlasovat Poslanecká sněmovna (čl. 50 odst. 2 Ústavy). To se však nestalo, protože předseda PSP ČR sám o sobě rozhodl, že zákon vyhlásí.

Doplňující dopis prezidenta republiky ze dne 31. 12. 2020 do věci nevnesl jasno, naopak spíše ještě zvýšil pochybnosti, zda si je prezident republiky vědom, jakým způsobem mu Ústava ukládá jednat v rámci legislativního procesu (důraz, který prezident klade na skutečnost, že v dopise neuvedl slovo veto, je naprosto irelevantní, neboť Ústava předepisuje pouze postup vrácení zákona s odůvodněním, což se přesně stalo dopisem prezidenta republiky ze dne 28. 12. 2020).

2) Porušení pravidel vyhlašování zákonů

Zákon nemohl být vyhlášen, když nebyl dokončen proces jeho přijetí.

Zásadní pochybnosti vyvolává také absence podpisů u vyhlášeného zákona předepsaných Ústavou - předsedy PSP ČR, prezidenta republiky a předsedy vlády. (srov. čl. 51 Ústavy: „Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.“).

Pokud zákon prezident Sněmovně nevrátil, proč není podepsán prezidentem republiky? (viz shora - prezidentův podpis pod přijatým zákonem může z hlediska Ústavy chybět jen, pokud jej vrátil ve smyslu čl. 50 odst. 1 Ústavy).

Další absence podpisu předsedy PSP ČR tyto pochybnosti, že zákona byl důvodně vyhlášen, dále umocňuje. Nahrazení podpisu předsedy Poslanecké sněmovny jeho místopředsedou se podle senátorů může stát pouze z legitimních a závažných důvodů (např. dlouhodobá nemoc, dlouhodobě neobsazená pozice předsedy PSP ČR apod.). Vláda zjevně tlačila na vyhlášení zákona ještě do konce roku 2020, kdy ovšem předseda PSP ČR neměl čas na podpis zákona. Tento důvod absence jeho podpisu však není ústavně akceptovatelný, protože podkopová důvěru občanů v přijaté právo a právní řád ČR.

 


Sociální sítě