Přejít na hlavní navigaci

Drobečková navigace

Jsme schopný národ, jen nás řídí nemehlo

Po dnešní parlamentní noci jsme se kromě lockdownu také ocitli v mrtvém bodě, deadlocku. V situaci, kdy všechna čísla a zprávy z regionů naznačují blížící se kolaps zdravotnictví, sněmovní politická reprezentace nedospěla k dohodě a nedokázala udat směr, jak vyjít z krize ven. Potácíme se na hraně bezvládí a nikdo neví, podle jakých pravidel se v kritických momentech bude společnost řídit. 

Potácíme se na hraně bezvládí a nikdo neví, podle jakých pravidel se v kritických momentech bude společnost řídit. Stav, do něhož jsme dospěli, jasně ukazuje, jak nebezpečné může být pro společnost, když se ješitný manipulátor z povahy neschopný kompromisu dostane do vedení země. Premiér A. Babiš měl od vypuknutí krize mnoho příležitostí a rok času ukázat, co v něm skutečně vězí. Nutno přiznat, že problém, který před něj osud jako před politického lídra postavil, je obrovský a v jistém ohledu historický. Poslední události bohužel potvrzují, že situaci nezvládnul. Všechno chtěl řídit, postupně se stával koordinátorem všeho, spíše než odborníkům naslouchal volebním průzkumům. Připomínky ostatních ignoroval. Když něco nevyšlo, ukázal prstem na někoho jiného.

Čekat, že za takových okolností mu budou lidé důvěřovat nebo ho dokonce následovat je projevem hlubokého nedostatku sebereflexe a nepochopení své role. 

Ješitnost nikdy není dobrým rádcem a v době krize to platí dvojnásob. Lídr státnického formátu musí umět v krizových chvílích společnost spojit. Jeho nejvyšším úkolem je přizvat všechny ke společnému stolu, najít kompromis a získat si podporu. Tuto vlastnost však predátorské osobnosti v povaze nemají. Vidí jen svůj prospěch, sami sebe v centru dění a konají bez ohledu na ostatní. Nikdy, nikdy neodstoupí. Nikdy nikomu nenaslouchají. V politice má takové chování dalekosáhlé následky. Rozděluje společnost a prohlubuje krizi. 

Domluvit se na společném řešení bývá těžké, patří to k životu. Konečnou odpovědnost ale vždy nese „velitel“.  Premiér zůstal bez podpory, opustili ho jeho „věrní“ komunisté a nikoho jiného si nedokázal získat na svou stranu. Definitivně uvízl v začarovaném kruhu, kde všichni jsou zlí a jenom on je dobrý. Zůstal sám a nedokáže vládnout. Krize jeho povahu s větší jasností a ostrostí vyjevila. Vážné následky poneseme všichni. Virus se totiž obelhat nedá. 

Naděje je v občanech této země. Selhání a ztráta akceschopnosti vedoucí politické reprezentace je příležitost pro povzbuzení osobní odpovědnosti každého z nás. Je to cesta, jež se v těchto chvílích nabízí.

 


Sociální sítě